Ta touha neustálého hledání lepšího mám bere okamžiky, které se už nedají vrátit. Neustále se honíme za lepším a tím si neužíváme to krásné co nás potkává. Neuvědomujeme si že po tom krásným co tet prožíváme nemusí přijít ještě lepší okamžiky. Nemusí přijít žádné okamžiky. Ano v jednu chvíli chodíte v druhou vás srazí auto a už nikdy neuděláte ani krůček. Je to drsné přirovnání, ovšem vede k zamyšlení. Nad tím jestli proč se neustále berhat za lepším.
Je jasné, že když jste na dně chcete jít o něco dál kde vás potká To lepší avšak co se zastavit a pronést muže být i hůř.
Když se cítíte, že vám je pěkně nehleďte hned na to že za 10 mitut vám muže být lépe vžíte se do okamžiku jako né, že za 10 minut na tom budete líp, ale že na tom budete hůř. Zní to na první pohled depresivně, nikoli změní vám to úchvatnost chvíle na neodolatelnou úchvatnost.
Nebojte se žít, žít pro okamžik. Odhoďte pochybnosti a žijte okamžikem!
Ahoj budeš prosím hlasovat v mé anketě o další článek?