Realita je při hlubším zamyšlení vlastně nedefinovatelná. Nevíme jestli nežijeme podobně jako v Metrixu, jestli nás neomamují látky po, kterých vidíme svět takoví jako je a nevidíme jádro skutečnosti. O realitě by se dalo dlouho diskutovat. Když k tomu však přidáme návrat do ní je to snad ještě na dýl.
Usoudíme-li, že to co se děje kolem nás náš každodenní ciklus je vlastně realita. Jak tedy se vrátit do ní? Musíme jí nejprve opustit. I když se to zdá těžké je to ve své podstatě jednoduché.
Například láska. Někteří zamilovaní jsou mimo svou realitu hlavně nešťastně zamilovaní. Žijí ve své iluzi a nedokáží se jen tak navrátit do reality. Představují si jak jejich vysnění je jednoho dne obejme, políbí a řekne miluji tě, ovšem málo kdy nestatně zamilovaní dostanou svou vysněnou iluzi do prostor reality.
Podele mě je potřeba opustit někdy realitu a ponořit se do hlubin své fantazie.