"Maturita je základ." Posledních pár týdnů toto slýchávám častěji než je zdrávo. Ze všech stran jen jak je maturita v dnešní době důležitá bez ní nemůžete dělat snad ani prodavačku. Ovšem cesta k maturitě je strastiplná.
Nejde o to učení ano je toho hodně, ale především jde o nervy. Okolí na vás tlačí jak je důležité udělat zkoušku z dospělosti, váš mozek už odmítá dostávat do hlavy vědomosti,... Všechno jde proti vaší osobě.
I přes kamarádskou útěchu jak je maturita jednoduchá nedovolí vám to něco, aby stres opustil vaší přítomnost. Drží se vás jako klíště a saje z vás zbytky naděje pro úspěšné udělání maturitní zkoušky. Dohání vás to až k šílenství stres z toho, že nestihnete se naučit všechno, stres z okolí co asi si pomyslí, když to neuděláte,... Poslední dny před maturitou sou nejhorší nejen, že do hlavy už absolutně nic neleze, ale psychika je v koncích. Alkohol je u většiny lidí ten nejlepší přítel.
Pak přijde ta zkouška, zkouška dospělosti. Neuběhne ani pár hodin a to vše je za vámi ten stres ty nekonečná muka co jste tak prožívali se rozplynou jako oblak dýmu...
Někteří jsou ovšem na tom úplně opačné stres? co je to říkají ... Pfff.. co říci jen tiše závidět..
Já měla stresy asi jen z toho nevědomí, co si vytáhnu za otázku, protože i když jsem se během svaťáku učila bylo toho tolik, že se mi to začalo kouřit ven z hlavy a já si při pohledu na název otázky nemohla nic vybavit
Ale nakonec to byla pohoda jediné co mi vážně vailo bylo, že jsem šl až mezi posledními, takže jsem celý týden čekala a sledovala, jak ostatní oslavují maturu zatím co já šla až jako poslední 